А. М. Пешковский Sociolingvistické aspekty formování ruštiny sféry obchodu a podnikání 10 - shikardos.ru o_O
Главная
Поиск по ключевым словам:
Похожие работы
Название работы Кол-во страниц Размер
Ли Куан ю сингапурская история: из «третьего мира» – в 43 10637.34kb.
- 4 1234.94kb.
А. М. Пешковский Sociolingvistické aspekty formování ruštiny sféry obchodu a podnikání - страница №1/6

Filozofická fakulta Masarykovy univerzity v Brně

Ústav slavistiky


Specifika formování ruštiny sféry obchodu

a podnikání v rovině lexikálně slovotvorné

(ve srovnání s češtinou)
teze doktorské práce

AUTOR PRÁCE: Ljuba Mrověcová

VEDOUCÍ PRÁCE: Prof. PhDr. Stanislav Žaža, CSc.

OPONENTI: Doc. PhDr. Mojmír Vavrečka, CSc. FF Ostravská univerzita

Doc. PhDr. Jiří Gazda, CSc. FF MU Brno

2003 / 2007



MASARYK UNIVERSITY

FACULTY OF ARTS

DEPARTMENT OF SLAVONIC-RUSSIAN STUDIES
SPECIFICS OF THE FORMATION OF COMMERCIAL RUSSIAN WITHIN BUSINESS AT THE LEXICAL LEVEL

(in comparison with Czech)
thesis

AUTHOR: Ljuba Mrověcová

SUPERVISOR: Prof. PhDr. Stanislav Žaža, CSc.

OPONENTS: Doc. PhDr. Mojmír Vavrečka, CSc. FF Ostravská univerzita

Doc. PhDr. Jiří Gazda, CSc. FF MU Brno

2003 / 2007

Prohlašuji, že předložená práce je mým původním autorským dílem, které jsem vypracovala samostatně. Veškerou literaturu a další zdroje, z nichž. jsem při zpracování čerpala, v práci řádně cituji a jsou uvedeny v seznamu použité literatury.

Brno podpis

Русский язык еще не установился, - и дай Бог, чтоб он еще как можно долее не установился, потому что чем больше будет он устанавливаться, тем лучше и богаче установится он .... В. Г. Белинский
Язык по природе экономен в средствах

А. М. Пешковский


1. Sociolingvistické aspekty formování ruštiny sféry obchodu a podnikání 10

1.1 Pojetí dynamiky a statiky v jazyce 10

1.2 Transformační procesy v ruské společnosti jako impuls ke změnám v jazyce 12

1.3 Ruská lingvistická obec o stavu současné ruštiny 12

1.4 Proměny ruské sociolingvistiky 12

1.5 Funkční jazyky jako předmět sociolingvistiky 13



2. Lingvistický status současného obchodně podnikatelského jazyka 14

2.1 Novodobí ruští podnikatelé a jejich jazyk 14

2.2 Problematika profesních jazyků 15

2.3 Historický exkurz do vývoje obchodu a podnikatelství v Rusku 18

2.4 Sémantika klíčových slov JSOP - коммерция, коммерсант, бизнес, бизнесмен a jejich derivátů ve 20. století 18

3. Typologie slovotvorně lexikálních způsobů obohacování lexika RSOP ve srovnání s ČSOP (na materiálu z EK periodik) 19

3.1 Aktuální uzuální způsoby slovotvorby v současné ruštině a jejich zastoupení ve sledované funkční varietě jazyka 19

3.1.1 Přejímky a cizí slova v ruském a českém EK periodickém tisku 20

3.1.1.1 Teoretická východiska a příčiny přejímání slov 20

3.1.1.2 Typologie a klasifikace přejímek v RSOP 21

3.1.1.3 Grafická adaptace anglicizmů v obou jazycích 26

3.1.1.4 Vztah dnešní ruské společnosti k anglicizmům 27

3.1.1.5 Konvergentní a divergentní tendence při derivaci internacionálních pojmenování v nejaktuálnějších lexikálně-tématických skupinách v ruštině a češtině sféry obchodu a podnikání 27

3.1.2 Univerbizace jako aktivní a produktivní slovotvorný způsob směřující k úspornému vyjadřování 33

3.2.1.2 Pojetí a klasifikace univerbizace u ruských a českých lingvistů 33

3.1.2.2 Produktivní kompresívní slovotvorné způsoby specifické pro současnou RSOP jako výsledné produkty univerbizace 38

3.2. Aktuální neuzuální způsoby obohacování lexika ve vymezené badatelské sféře 55

3.2.1 Zastoupení sémantických neologizmů (okazionalizmů, kalambúrů) v EK periodikách 55

3.2.2 Některé aktuální frazémy v EK periodikách hodnotící jevy nové tržní ekonomické skutečnosti 56

Závěr 60


Příloha I 203

Příloha II ..221
Úvod
V práci jsme se zaměřili na zjištění, analýzu, charakteristiku a sumarizaci aktuálních jazykových prostředků a tendencí v lexikálně slovotvorné rovině nově se formující funkční variety současného ruského jazyka – v ruštině sféry obchodu a podnikání (RSOP). Za základní předmětnou oblast svého výzkumu jsme si vymezili jen jednu realizační jednotku tohoto žánrově a typologicky pestrého funkčního jazykového útvaru, a to jazyk zcela nového druhu ruských ekonomických komerčně (EK) orientovaných oficiálních (nikoliv regionálních) periodik, neboť ta představují nejbohatší a nejvhodnější pramen pro realizaci našeho cíle.

Vzhledem ke stěžejnímu významu substantiv ve sféře obchodu a podnikání jsme se rozhodli zaměřit své zkoumání výhradně na specifické procesy obohacování slovní zásoby RSOP, v nichž právě substantivum sehrává stěžejní úlohu. Významnými kritérii při jejich výběru, analýze a sumarizaci byla pro nás míra jejich frekvence, produktivita, původ a doba jejich existence v ruštině.

Jako praktický jazykový materiál pro analýzu posloužil korpus, který vznikal v období 1997-2003. S ohledem na cíl zahrnuje asi 700 přejímek (internacionalizmů a anglicizmů), které jsme shledali aktuálními a frekventovanými v současných ruských EK periodikách, dále 1 500 univerbizovaných substantivních jednotek, a to přibližně 1 000 ruských kompozit analyticko-adjektivního typu a okolo 500 produktivních strukturálně rozmanitých abreviatur označujících současné ruské obchodní společnosti, instituce a firmy fungující v nových podmínkách tržní ekonomiky. V kapitole o neuzuálních způsobech obohacování slovní zásoby RSOP jsme pracovali zhruba se dvěma desítkami okazionalizmů a kalambúrů a 150 ustálenými slovními spojeními a frazeologizmy souvisejícími obsahově s naším tématem.

Korpus tvoří excerpta ze čtyř základních zdrojů: 1. z některých nových ekonomicky orientovaných ruských a jim adekvátních českých periodik, 2. z nových oborových lexikografických prací, které vyšly v 90. letech 20. století v obou zemích, 3. z kartotéky a nové databáze Ústavu jazykového bádání při Ruské Akademii věd (Институт лингвистических исследований Российской Академии Наук) v Petrohradě a 4. z internetových textů.

Práce je členěna do tří kapitol: první dvě s ohledem na celkový ráz a cíl práce mají teoretický, teoreticko-historický a historicko-lingvistický charakter, ve třetí – stěžejní kapitole, jsme analyzovali a charakterizovali aktuální produktivní způsoby obohacování obchodně podnikatelského lexika, po té pak prezentovali výsledky vlastní analýzy a komparace. Práci uzavírá české, ruské a anglické resumé, seznam bibliografie, excerpovaného materiálu a dvě materiálové přílohy lexikografického charakteru.

První kapitola má za cíl ozřejmit propojenost a sounáležitost našeho badatelského objektu jak s tradičními, tak s novými teoretickými sociolingvistickými poznatky a s problematikou funkčních jazyků, k nimž RSOP řadíme. Popis tohoto nového funkčního jazykového útvaru nepatří k příliš populárním objektům studia dnešní oficiální ruské lingvistiky. Nicméně velká poptávka po obchodní ruštině ze strany zahraničních podnikatelů hodlajících proniknout na ruský trh, která se začala projevovat na počátku 90. let 20. století, částečně ovlivnila orientaci některých disciplín dnešní ruské jazykovědy. RSOP se tak vlastně stala předmětem podnikání neboli byznysu. Existence a žádanost tohoto nového typu funkčního jazyka je tímto faktem potvrzena, avšak jeho reálná podoba a charakteristika zatím neexistuje, je dosud ve vývojovém stádiu. Domníváme se, že i přesto lze už nyní nalézt, zejména v rovině lexikálně slovotvorné, ale i dalších, jazykové prostředky pro něj specifické.

Druhá kapitola je věnována otázkám souvisejícím s lingvistickým statusem RSOP, tedy s jejím postavením v rámci odborných, funkčních, profesních či zvláštních jazyků. Dále do ní vkládáme historický přehled vývoje podnikatelské činnosti v Rusku, která, i když má téměř tisíciletou tradici, nebyla dosud dostatečně probádána a zpřístupněna veřejnosti. Jsme si vědomi, že tato část práce nepatří do kategorie „čisté“ lingvistiky, nicméně se domníváme, že dané téma úzce koresponduje s obsahem a celkovým zaměřením naší práce, neboť podává důkaz, že tak silná sociální skupina, jakou byli v minulosti ruští obchodníci, kupci a podnikatelé vůbec, musela mít zákonitě „svůj jazyk“ se speciálním lexikem, které se částečně odráží i v podobě dnešní formující se RSOP.

Obsahová nevyhraněnost výchozích pojmových jednotek v RSOP (zejména slov коммерция а бизнес, jejich derivátů, příp. domácích synonym) se projevuje i v současných lingvistických pracích. Tento fakt nás vedl nejprve k prostudování, poté k prezentaci výkladů obou termínů uvedených v některých ruských a českých výkladových slovnících a encyklopediích 20. století, současných článků a studií a konečnému vymezení jejich obsahu.

Ve třetí kapitole se zabýváme studiem konkrétních aktuálních jazykových tendencí, procesů a jevů v lexikálně slovotvorné a sémantické rovině formující se RSOP realizované v současném ruském EK tisku. Kapitola je rozdělena na dvě podkapitoly. V první se zabýváme typologií aktuálních uzuálních způsobů obohacování lexika RSOP, v druhé se pak zmiňujeme o některých aktuálních neuzuálních slovotvorných způsobech (okazionalizmech a kalambúrech) a produktivních frazeologizmech, které reflektují negativní jevy ve společnosti. Při hledání a klasifikaci specifik v lexikálně slovotvorné rovině RSOP jsme vycházeli z faktu, že v současné ruštině, tedy i v RSOP, se projevují výrazně dvě protichůdné tendence: tendence k intelektualizaci a tendence k demokratizaci jazyka. Snažili jsme se zjistit, která z nalezených specifik jsou příznačná pro každou z nich. Náš záměr by se měl promítnout na celkové koncepci kapitoly.

Součástí práce jsou dvě materiálové přílohy lexikografického charakteru: Příloha I (18 stran) obsahuje frekventované aktuální ekonomické substantivní přejímky, které tvoří jednu specifickou velmi významnou vrstvu slovní zásoby RSOP.



Příloha II (27 stran) obsahuje seznam v EK tisku nejužívanějších ruských analyticko-adjektivních kompozit (kvazikompozit), která považujeme za neméně významné specifikum jazyka sféry obchodu a podnikání. Z hlediska komparativního pak tato představují v ruštině a češtině nejvíce rozdílný nominální typ.
Při zpracování našeho úkolu jsme se opírali o tyto skutečnosti:

1. analyzovaný materiál představuje korpus sestavený v převážné míře z excerpt nového a v současné době velmi populárního druhu periodik;

2. v jazyce užívaném v EK periodickém tisku se výrazně a autenticky odráží dynamika současného světa, která je primárním impulsem k inovačním slovotvorným a lexikálně sémantickým procesům v celém systému jazyka;

3. jde o nový typ periodik jak v Rusku, tak i u nás, a proto jejich obsah tvoří vhodný materiál pro komparativní lingvistickou analýzu.
Tento druh nových periodik má několik charakteristických znaků:

1. obsahuje psanou formu publicistického stylu s tradičními i méně tradičními žánry a rubrikami;

2. je odborně zaměřen na podnikání v širokém slova smyslu tohoto pojmu;

3. je orientován na stejného recipienta – zájemce o oblast podnikatelské činnosti, zvláště pak o domácí a zahraniční obchod.
Za poslední dvě desetiletí prodělal publicistický styl jak v Rusku, tak i u nás výrazné proměny směrem k demokratizaci a liberalizaci jak v rovině obsahové, tak v rovině jazykové. Došlo k celkovému zvýšení obsahově komunikační hodnoty slova, k rozšíření věcného a jazykového rozsahu, k posílení analytičnosti, intelektuální složky a vlivu vědeckého stylu. V periodikách odborného ekonomického obsahu s komerčním charakterem probíhají velmi výrazné aktivní procesy obecně jazykové adaptace významné části kdysi úzce terminologického lexika a speciálních slovních spojení. Oblast podnikání je oborově polyspektrální, proto nelze hovořit o úzce specializované a vymezené oborové terminologii jazyka sféry obchodu a podnikání (JSOP). Základní složku terminologie JSOP tvoří termíny všeobecně ekonomického charakteru, tj. základních oborů ekonomiky, jako jsou makroekonomika, mikroekonomika, finance a bankovnictví; specifikující složku pak termíny užívané v dílčích oborech podnikání (obchod, služby apod.). Texty v EK periodikách jsou obsahově, strukturálně a žánrově rozmanité (čistě odborné - informativní, analyzující, polemické apod. nebo populárně odborné či komerční), což se také odráží v jazyce v nich užívaném.

Vzhledem k evolučnímu, dynamickému charakteru a šíři sledované problematiky můžeme vymezit specifika jen na základě analýzy shromážděného konkrétního jazykového materiálu v časově omezeném období, a proto naše práce nemůže být v daném rámci ani vyčerpávající, ani definitivní, nýbrž představuje jen určitý individuální přístup a pojetí daného tématu.


Použité metody zpracování

Základní metodou je v naší práci synchronně konfrontační lexikálně sémantická a slovotvorná analýza převážně textů z nejnovějších (1997-2003) ruských EK periodik. V teoretických částech uplatňujeme hlediska sociolingvistická a lingvisticko-historická. V omezené míře jsou užívány metody etymologické a statistické.



следующая страница >>